Ciao di Livigno, prátelé!

Jeste nez zacalo Mistrovství sveta ve Val di Sole vrcholit, sbalila jsem kufry a spolecne s mým týmovým kolegou a kamarádem Pepou Kamlerem, s kterým objízdím letos vsechny SP, jsme se presunuli do mého zamilovaného Livigna!
Postupne nás pocet rostl. Nejdrív prijel muj Pavel, za týden pak celá juniorská cást Ceské Sporitelny.

Tréninky byly letos mnohem príjemnejsí nez loni, kdy jsem obvykle sedela 4-5 hodin na biku a pak jeste hodinu na silnici. Pokud to byly 3 hodiny, jednalo se prevázne o velmi nárocný, intenzivní trénink. Letos jsme zacali bez kola. Dopoledne bruslení po krásných cyklostezkách v údolí, odpoledne túra po okolních vrcholech. Po pár dnech jsme si kolo zase zacali uzívat, prestoze byly místní prudké a nekonecné kopce zprvu zajídající. Napríklad dnes se mladí rozloucili s tímto vysokohorským prostredím výjezdem na Carosello 3000. Cestu na vrchol, dlouhou pres 4km s prevýsením 1km, ztezoval silný studený dést a bourka. Po krásných azurových dnech a tropickém vedru, to byl opravdu sok. Toho obra jsme pokorili po cca 40ti minutách a celý zmrzlý valili rychle zpet dolu. Poté se s námi tahle grupa veselých mladých závodáku i s vedením rozloucila, aby tento víkend ukázala na MCR, jak se v tomhle vysokohorském prostredí pripravila.

My s Pavlem tedy osireli a zapocali tretí týden pobytu. Po mesíci, stráveném tady, se vrátíme na pár dní domu, nez odletíme na poslední závody pred OH, na svetové poháry do Kanady!

Drzte mi palce, at naberu síly a ukázu se v Kanade zase v plné síle!

VÍCE FOTOGRAFIÍ V GALERII

Foto: archiv Terezy Huríkové